Nervíci
Při této hře je třeba, jak název napovídá, míti pevné nervy, ale také je třeba prokázat znalosti v počtech. Všichni hráči kromě jednoho vlastní figurku přivázanou na pevném
provázku. Poslední hráč (nehodnocený) je vybaven kostkami a plechovým (nebo plastovým) hrnečkem. Zamíchá kostkami v hrnečku a kostky pod ním přiklopí. Pak řekne např. "jedno z čísel na kostkách bude sudé" a zvedne hrneček tak, aby všichni viděli na kostky. Pokud měl pravdu, snaží se přiklopit co nejvíce nervíků (ty jsou na stole blízko u sebe, aby bylo možno přiklopit všechny). Majitelé nervíků se snaží v takovém případě škubnutím za provázek dostat svoji figurku z dosahu hrnečku a zachránit se před trestným bodem (nebo takto získat kladný bod). Pokud je výpověď (v našem případě "jedno z čísel na kostkách bude sudé") nepravdivá majitelé nervíků by měli zachovat pevné nervy a neucuknout. Kdo ucukne, získává trestný bod. Hráč s hrnečkem se pak ještě může snažit hráče zmást klamným pohybem hrnečku, tedy prověřit nervy hráčů. Kdo ucukne, získává samozřejmě trestný bod. Mnozí hráči si právě proto nechávají na provázku smyčku, aby nechtěně za provázek neškubnuli. O to rychlejší pak musí být při správné výpovědi. Ty bývají i druhu "vyšší číslo bude sudé a nižší liché" nebo "součet čísel na kostkách bude lichý, menší než pět..." apod.
Vesničani
Jedná se běhavou hru družstev s bojovými prvky. Družstva se snaží získat materiál na stavbu vlastní vesnice. Materiál - dřevo, kameny, jíl a bambus - představují lístečky označené různými písmeny. Ty jsou umístěny v ešusu na provazy ohraničených místech. Na každém místě je pouze jeden druh materiálu. Jedna část družstva jsou nosiči a jejich úkolem je přenášet materiál do své vesnice. Druhá část družstva jsou bojovníci - ti nesmí nosit a snaží se zneškodnit nosiče z jiných družstev. Zneškodnění může probíhat: prostým dotykem, strefením papírovou koulí, vytažením šátku z poza pasu apod. (vybere vedoucí, dobrá je kombinace papírových koulí - lučištník, a dotyku - bojovník). Na místech s materiálem a ve své vesnici jsou nosiči nesmrtelní. Zneškodněný nosič odevzdá bojovníkovi lísteček, pokud nějaký má. Pak odběhne na určené místo, kde případně vykoná oživovací trest (dřepy, kliky) a vrátí se do hry. Bojovník, ketrý získal od nosiče lísteček, ho zatím odnese do své vesnice. Žádný hráč nesmí mít u sebe víc než jeden lísteček! Po uplynutí stanovené doby začíná druhé kolo hry. Družstva se z nastřádaného materiálu snaží postavit vesnici. Za postavené budovy získávají body, ale různé stavby vyžadují různé množství materiálu. Postavení jedné stavby může být navíc podmíněno postavením jiných (pro starší hráče). Taktiku je tak třeba nasadit už v první, bojové části hry. V polovině prvního kola se doporučuje vystřídat role nosičů a bojovníků.
O krále brtníků
Že nevíte, kdo jsou brtníci? Ale no tak... To jsou přeci medvědi. Už si vzpomínáte? Dokáží celé hodiny vysedávat na kmenech stromů a drží se přitom pouze svýma obrovskýma tlapama. V naší hře zkoušíme, jak nesnadné to je. Ve stejný okamžik všichni vyskočíme na předem vybraný kmen stromu a tiskneme se k němu vší silou. Držet se větviček apod. je zakázané a kdo se dotkne nohou země, je ze hry vyřazen. Musím říct, že jsem v očích bojujících dětí viděl i slzičky, jen se nepustit! Kmeny některých druhů stromů totiž pekelně dřou do předloktí a stehen...
Dotykovka
V lese se vyberou dva stromy vzdálené od sebe asi 3 metry - bez kořenů, kamenů a jiných nebezpečných překážek mezi nimi. K závodu přistupují jednotlivci a jejich úkolem je co nejvícekrát se během stanoveného limitu dotknout stromů. Běží od jednoho k druhému a zase zpátky a tak pořád dokola. K pořádnému zadýchání zpravidla stačí jediná minuta a při neustálých změnách směru se tu a tam někdo pokouší chytit zajíce k večeři. Celá hra má lepší atmosféru, když ostatní hlasitě fandí a podporují ostatní k lepšímu výkonu i na úkor vlastního umístění. Přát soupeři přece patří k fair play.
